oheň

Lidská touha po ohni, teplu, zírání do plamenů a po milém přátelství bezpečí a horka je v této krajině silnější než kde jinde.

Pár vzpomínek na ohně:

Carcross

Na tábořišti v Carcrossu, hned ten první den, jsme měli první oheň. Co na tom, že byl v zakopaném barelu a v kempu – tenhle oheň měl jiné kouzlo. Tím byl první večer zde, ale hlavně večer s Ketchupem a Soňou a Jeremym – peklo se kuře a brambory v alobalu, pilo pivo a vůně dýmu z místních pryskyřičnatých polen nás štípala do nosu.

Na vodě

Stewart River a první večer. Suché naplavené dříví. Sedíme na vyvráceném kmeni a nevíme zda páchne nebo voní podivně smolovitou vůní. Dříví je výhřevné, vyschlé a rychle shoří bez horkého popela, vaření je rychlé a my sedíme s nohama v tom jemném písku a skrze plameny pozorujeme rychle plynoucí vodu a slunce, co se schovává za hřebene, ale nezapadá.

Další nezapomenutelný oheň je o pár set kilometrů níže – zmrzlí sušíme věci a hřejeme se.

Na Yukonu vaříme a o kousek dál se v proudu prohání bobr. Slunce, nízké, kreslí dlouhé stíny a mlha dýmu se jimi prolíná.

U Mikina

Popíjíme pivo z plechu a klábosíme, jako bysme se znali roky. Hrajeme k tomu na kytaru a benžo a najednou víme, že hranice nejsou na zemi, ale v srdcích. A že většina lidí na celém světě je milá a pohodová a Joan přináší domácí slané pečivo. Pár komárů a jen malý, krátký ohýnek.

U Ketchupa

poslední večer na Rock Creeku, v ohništi jsou krabice od piva a Ketchup je zaleje benzínem. Škrtne sirkou a prohodí: „Co koukáte – jste zmlsaný z westernů a woodcraftu. Kdyby ti zálesáci měli benzín, tak zapalovali ohně přesně takhle!“ Zní to příšerně, ale naprosto pravdivě. Ale nad touhle pravdou a nad naší romantikou hořce zaplakalo nebe prudkou bouřkou, takže jsme losí steaky museli hodit na pánev uvnitř.

V jezerní kotlině pod Inuvikem

Vykoupal jsem se v jezírku a vařil snídani pod Žlutými skalami, kde bych se ani nedivil, kdyby se objevil ostrý obrys indiána na výčnělku. Ale málokdy mi bylo tak krásně, jako tohle slunečné dopoledne – čisté a milé a s hořícím ohněm ohřívajícím naši snídani.

Nad polárním kruhem

Skoro 100km do Eagle Plains a o něco míň k polárnímu kruhu pečeme na ohni štiky v alobalu. Potok o kousek dál je sice ledový, ale to spojení chladu, kouře a neskonale báječného rybího masa, kterým jsme se přejedli, a ze kterého jsme měli mastné prsty a pusy – to je připomínkou té chvíle stejně jako dým z kouře ležící jako obláček nad mokřadem v údolí.

Ohně jsou na Yukonu kategorizovány takhle:

Wildfire Danger Rating Explanations

Low

Fires can start in places such as campgrounds and spread slowly into forests and then die out in open areas. Fires have low flames and are close to the ground. These types of fires are usually easy to control. There is little likelihood of lightning-caused fires.

Moderate

Fire spread is moderate in forests and fast in open areas. Fires burn on the surface with moderate flames approximately 1.2m to 2.5m (4 to 8 feet) high. Controlling them may be difficult, with light to moderate mop-up required.

High

Fire spread is fast in the forest, though not for sustained periods. Fires are hot surface fires with some individual trees being consumed. Control may be difficult and mop-up would require considerable effort.

Extreme

Fires spread extremely fast for extended periods. Fires are extremely hot and there may be extensive crowning. Control may not be possible during the day and mop-up may be very extensive and difficult.