sobota
Sluníčko a horko. Zdálo se, že moc nefouká. Loď přežila D1 i mé brzké vstávání. Start byl odložený.
předstartovní příprava
Když jsme konečně šli na vodu, tak jsem zjistil, že jsem to kapku podcenil – sandály na ten vítr nebyly nejlepší volba. Foukalo slušně – jen občas to trošku zdechlo, ale jinak to bylo mezi 5-6 metry s nárazy až k jedenácti, což znamenalo rychlé akce, visení v popruzích a ta četnost těch poryvů se zvyšovala. Problém byl, že vítr docela skákal. Vystartovali jsme s Marťasem dobře, hned první rozjížďku jsme se dostali v plně rychlosti přes lajnu a na jedničce jsme byli mezi prvními. A bočák i zaďák se spinakrem jel Marťas slušně a předjet Karáča a brousit záď Milovi byla slušná satisfakce. Čtyřka byla krásný výsledek. Další rozjížďka byla opět slušným soubojem, ale málem jsme se cvakli, když jsme chtěli dojet do cíle se spinakrem a Marťasovi se zauzlovaly otěže kolem nohy – seděli jsme tak v pohodě bok po boku na oděrce, loď horizontálně, voda se do ní lila, ale nakonec jsme ji zvedli a zachránili tu pětku, když jsme s plným podpalubím přejeli lajnu před Broňou. Další nádherný start a mazali jsme krásně na stoupačku, přifouklo a bočák byl dost ostrý – netahal jsem balón, vepředu s tím zápasil Karáčo i Hanka, a nám přišel poryv. Loď naskočila do skluzu na bočák a řítila se k raumové bójce, kde jsme podklouzli a zahalzovali. Nádhera. A zase to jelo, dolů, pak vydařená stoupačka i na zaďák, bojovali jsme se špičkou, Michal se cvaknul do návětří, ale dostal se z toho rychle, tak jsme ho měli za zády a dokonce i udrželi na zaďák Hanku, co jsme přestoupali. Jen v díky mému pokusu o halzování do blbé změny nás předjel Michal – jinak jsme udělali trojku. Další krásná čtverka a opět skvělý start, akorát už mě bolely odřené nohy v sandálech zavěšené v popruzích, a taky jsme často dost nabrali, když se nám nedařilo vyvážit. O to lépe se mi dařilo vychytávat změny. V pohodě jsme dovezli další čtyřku. Už toho bylo dost, ale jela se ještě jedna rozjížďka. Připravil jsem si start, ale na lajnu mi vjeli Klauni s pravobokem a já se musel vyhnout, ač v právu, a ještě do mě ťukli – a tak bez rychlosti, se zpožděním jsem odstartoval. Vítr slábl a ač jsme dělali, co jsme mohli, nedokázali jsme se vrátit do čela. I tak jsme na halzování vydělávali, jenže to nestačilo, a druhou stoupačku jsem tedy jel levý extrém a ten na potvoru moc nevyšel. I tak byla šestka nakonec hezky vybojovaná. A škrtnutá. Z vody jsme lezli urvaní a utahaní. Dal jsem koloběžku, jídlo a pivo. Večer jsme seděli i Broňova VW a kecali – ani jsem neměl chuť a sílu na kytaru.
Klentnice
neděle
Od rána foukalo. Na vodě jsme byli s Marťasem první. Bylo tak zhruba o metr míň větru oproti včerejšku. Jenže komise jezdila sem a tam a hledali místo pro závod. Tak jsme čekali dlouho, než postavili trať. Odstartovali lasery – obě kategorie, pak jsme šli my. Podržel jsem si start od komisní lodě – pěkně na levou. A zrovna vycházel proužek o kus dál a stočil se vítr, takže jsem to hned točil na pravou, vedle Hanka a ostatní také. Pak přišla změna, zase jsem točil a donutil Hanku k obratu. Ta pak obrátila zpátky, pode mě, ale já držel levou a bylo to výhodnější – jen kousek od Michala. Nejlíp to jelo na vzdáleném levém křídle – tam vystřelil Karáčo s Klaunama, zatímco Milo se lopotil kousek vedle nás. Na tom křídle taky přišla dřív změna a Hoffmani to valili oba vysedlí a Karáčo ještě nad nimi. Točili jsme to a snažili se nastoupat na jedničku. Karáčo ji otočil, Milovi to na levou nevyšlo, takže jí točil nadvakrát, Michal trefil proužek a hned za nimi se tam dostali Klauni. Nám přestalo foukat, chvíli jsme čekali na poryv – ten nás vynesl nad bójku a lodě před námi popohnal o kus dál. Broňa i Hanka zdaleka na bójce nebyli – Hanka se tam dostala před Broňou se slušnou ztrátou na nás. Vítr padal. Trápili jsme se. Hanka hodila halzu a vychytala proužek doprava, ale i tam to zdechlo a bylo to snad ještě horší. Bylo mi jasné, že až přijde poryv, tak přijde zezadu a všechny ty pronásledovatele k nám sfoukne. Zatím jsme hodně líně jeli dolů a Michal svou rovnou jízdou předjel Mila a točil po Karáčovi. My drželi vzdálenost za Klauny – spíš jsme se jim blížili, a stejně tak se k nám pozvolna blížila Hanka. Zahoukání z lodě rozhodčích tohle nervy drásající trápení ukončilo. Ještě jsme asi tak necelou hodinu čekali na vítr. Opalovali jsme se, jezdili sem a tam, teprve potom to odpískali a my v poklidu dojeli na břeh. Hic a balení lodi. I tak to byl včera slušný jachting a škoda promarněného času ráno. Jinak, cesta po D1 tentokrát bez úprav na tvaru lodi.
na D1
Nejnovější komentáře