cestování a výpravy po zemích, městech, vodách pod plachtami i s pádlem v ruce, lukostřelba a jiné aktivity

Kamenice 31.3.2012

Smrt mění plány


Jedeme s raftem a Danem a Kubou a Honzou na Kamenici. Moje auto necháváme dole u mostu nad soutokem Kamenice s Jizerou. Dnes to bude asi náročnější; vlastně je Kamenice vždycky náročnější. Proto e jedeme nejdřív podívat na Návarov, nežli dojedeme do Haratic a odtud se pustíme dolů. Navarovská soutěska je známá, tak nás to zajímalo. Sjíždíme k řece, když slyšíme podivný zvuk – jsme překvapení – vrtulník! U řeky vidíme vytažený raft a pobíhající vodáky, houkání hasičských vozů. Ptáme se, co se děje. Raft se jim převrhl a jednoho kamaráda nemůžou najít! Fouká silný vítr a nese s sebou déšť se sněhem. Pravé zítřko-aprílové počasí! Jdeme Navarovskou soutěskou, je tu dost hustá vodní serpentýna a také kamenné prahy, popadané kmeny stromů. Nahoře jsou Držkovské schody, kamenité stupně, pak je Prádelna – soutěska s hučící vodou a balvanem v proudu a před ní obtížný úsek. Cestou posbíráme ve vodě naplavená a zaklíněná dvě pádla. Vodáci, když jim je dáváme, jsou v autě, vyklepaní, je tu policie. Jdeme po proudu, zastavujeme u Tobogánu – zatáčka pod prahem, je tam sešup a skála – voda se tam prudce stáčí doprava. Když to tak prohlížíme, jsme rádi, že jsme to nejeli na první dobrou. Vracíme se. Dozvídáme se, že toho kluka našli. Bohužel nežije. Měl sice helmu, ale zřejmě dostal úder od kamene do hlavy mimo skořepinu. Přeparkujeme auta, sjíždíme na Bohuňovsko a nad ním u závodu nad vodočtem nafukujeme loď. Přijíždějí hasiči. Sledují, jak nafukujeme loď. „Nestačí, že se vám tu utopil kamarád?“ Evidentně ne, nastupujeme do lodi, kouek jedeme, přenášíme loď a užíváme si těch pár kilometrů k soutoku – jede to hezky, jsou tu peřeje, divočejší voda, ale nesrovnatelně pohodová oproti úseku proti proudu. Sjedeme několik prahů. Na duši máme stín zemřelého vodáka, jehož tělo jsme viděli zabalené v plachtě na nádraží. Vjíždíme na Jizeru, projíždíme prahem a protivětrem a studeným deštěm do Železného Brodu k autu. Hezký úsek, hezké svezení. Ale stín smrti vnímáme, stejně jako to, že jsme se mu vyhnuli i my. Je nám zima, jsme prokřehlí, pijeme čaj a těšíme se, až si v autě zatopíme.