pohoda pod Tremi Korunami
Oproti rozvodněné a hnědé říčce z roku 2014 je tohle pokorná a čistší voda, jen tak s lodí hodící a vodou skrápící; tak, aby se neřeklo. Vyjíždíme z Lysé nad Dunajcom a voda si nás vezme a kolébá ve vlnách a podél vrbiček s lodí i s naší touhou po svezení, to za prvé, ale s touhou vidět, vnímat, vézt se a splynout.
Je málo vody, vyhýbám se kamenům a trefuji jazyky peřejí, předjíždíme pltě a na okolních kamenitých kosách se ráchají posádky s vypůjčenými čluny, rafty a kajaky. Je nádherný a modrý a horký srpnový den, kdy slunce tančí hroty svých paprsků po mém nahém těle a tváři. Kolem krásná příroda, kachny, rackové a občas čáp. Oblouky řeky nám ukazují čas od času Tri Koruny a my meandrujeme spolu s rychle plynoucí řekou. Pohoda a žádná námaha.
Plujeme pod mostem Červeného Kláštora, proudnice peřejí nás nese, ale stíháme krátkou zastávku v kempu. A pak už jen stíny vápencových věží v hluboce zařízlém údolí, prudký tok a barytonové zpěvy a zvuky peřejí – splavy vln podél skal a břehů. Jen to to ruší počty pltí a dalších plavidel. Voda, co nás občas zaplaví, chladí a je to správné prázdninové splouvání. Oproti minulé vodě není žádná obava z vlny a vyššího stavu vody – jen pohoda a horké doteky prázdnin. Končíme v Lesnici tak jako ostatní. Tuhle říčku mám rád – a dnes předvedla svou milou a přívětivou tvář a přispěla k mé spokojenosti.
Nejnovější komentáře