Pálavou po Blanici – 21km
Tentokrát jsem sám nafouknul loď a taky sám jel. Vyjíždím před mostem v Těšovicích. Na to, že je únor, jsou asi 3°C a je hezky. Hned jak projedu pod ním, tak drhnu. A následuje první jez, ještě jsem ani neopustil ves. Ale je tam šlajsna, obhlídnu to, jde to a sjedu to v pohodě.
první šlajsna
Přichází krásný úsek plný peřejí – za tohohle nízkého stavu vody to sice není nebezpečný, ale zase ty kameny pod vodou hrozí, že se loď zasekne v nepříjemné situaci. Vrněl a zpíval jsem blahem – tak to krásně jelo, no a někdy jsem se trochu bál, když jsem kličkoval peřejemi. Další jez –Žichovice – taky jsem ho sjel, stejně jako občasné prahy a taky jsem si užil, když jsem se protáhl mezi dvěma balvany v řece – jemná práce s pádlem! Fakt mě to bavilo – řeka nádherná až do Strunkovic – první dva jezy jetelné, třetí jsem koníčkoval – nebyla voda. Voleje začínaly za Strunkovicema, kterýma jsem se točil douho; pořád jsem viděl to silo. Další jez. Občasné peřeje, ale ty se postupně přeměnily do meandrů a meandry postupně zarůstaly vrbičkami.
nečetný volej před soutokem se Zlatým potokem
Krásný den a krásná příroda a pohodová, hezká říčka. Celkem jsem sjel nebo přetáhl asi 13 jezů. Sjel jsem jich většinu. Jedna šlajsna byla zajímavá – ten proud tam dělal takovou spirálovitou šikanu začínající zprava, pak se voda šikmo nakloněná rozhodla zaměřit na opačnou stranu a dole narážela vlevo do konce kamenného boku. Podařilo se mi udržet se vpravo a sjet to v pohodě. Jeden přetahovaný jez za Blanicí mě vytrestal – koníčkoval jsem ho tak nešikovně, že mi napustil do lodi asi 200l vody a trochu mne to naštvalo, ale taky zdrželo vyndání všeho z lodi a vylejvání. Ostatní jezy jsem jezdil po šikmých spádovkách. V jednom případě podél šlajsny, v jiných tam, kde dole proud odváděl vodu mezi kameny tak, aby se to dalo projet. Jez před silničním mostem u Bavorova měl komickou příhodu – když jsem nalevo u břízky nastupoval, sklouzla mi loď špičkou ze břehu a já na ní padl a napříč ležel a doufal, že se se mnou neotočí – přitom jsem si jednu nohu máchal ve vodě a druhou balancoval ve vzduchu a pomalu, po centimetrech se šplhal břichem na střed a pak se přetočil do lodi – trochu jsem nabral, trochu ze mne crčela voda a proud mě táhl do jezu – a já se smál a na poslední chvíli zabral, otočil se a jez sjel nakonec v pohodě. Další tragicko komická příhoda byla mezi Bavorovem a Sviněticema – řeku tam přehrazoval padlý kmen, a druhý z opačné strany a zrovna tam byl dost silný proud – nebyl čas a možnost zastavit – jenom čemsi vybral místo, kde jsem si říkal, že by to šlo protlačit. Nešlo! Jen jsem se tam zapíchnul, proud mi nahnul loď tak, že do ní začalo téct a větve se mně pokusily i s lodí otočit dnem vzhůru – vypadalo to bledě – ale když jsem se srovnal, tak postupným vyprošťováním a přesunem po lodi jsem se vymotal a hned mne proud opačně stočeného hnal k dalšímu kmenu napříč řekou – tam jsem to vzal vpravo a přehoupal se přes místo, kde byl kmen ve vodě. Musím říct, že dost znepříjemňující záležitostí jsou všechny ty vodu odvádějící náhony – zejména ten v Blanici si vymyslel nějaký padouch, co k smrti nenávidí vodáky a je zloduch od přirození! Tam jsem se tedy dost nakoníčkoval – až k soutoku se Zlatým potokem – teprve pak se dalo jet. Musím se pochlubit uplatněnou vychytávkou – vzal jsem si holinky a do nich neoprenové ponožky, takže jsem mohl jak koníčkovat mělké úseky, tak se při potřebných okamžicích odrážet ve vodě – a to bez namáčení! (škoda, že ve výše uvedeném komickém okamžiku jsem si tu holínku moc krásně napustil sám!). Další, sice kratší, ale silný náhon byl za Sviněticema, stejně jako ten další jez, který byl na suchu úplně.
poslední jízek a konečné přistání
Shrnutí: moc jsem si to užil, jsem spokojený – nejhezčí úsek je do Strunkovic, pak už to nekonečně meandruje a vrbičkuje. Ale voda pořád víceméně teče, je to fajn, až na to drsné množství jezů!
lodí tam
na koloběžce zpátky
Do Těšovic jsem se vracel pro auto na koloběžce – hezkých 15,62km. Je to houpačka – kopce nahoru a dolů. Naštěstí je krajina krásná a je pořád čím se kochat. A tak to byl takhle hezky vydařený den.
Nejnovější komentáře