africké bubnování
Nejsem zavilý přítel afrických rytmů, ale odpřísáhnout můžu, že mě bubnování na djembe plní energií, že vnímání těch rytmů ve mně vyvolává taneční vibrace, staccato rollů pění mou krví a zvuk vyluzující spojení dutého kmene a kůže rozechvívá pocity skrze celou mou duši. Společné hraní rytmů, prolínající se a souznící vymazává starosti a dovoluje vypnout mysl a být jenom součástí těch zvuků a energetických vln. To si užívám.
Nápad začít hrát na djembe není z nápadů, na kterých bych dlouho pracoval, ale vlastně je to náhoda. Hrát jsem začal jen pro to, že jsem chtěl zjistit, jak se hrají správné údery a tak jsem zašel na zkušební hodinu k Honzovi s tím, že mi to bude stačit, a že tohle bude jediná hodina. Že s lidmi, co mají rádi tuhle hudbu, si nemám co říkat. No a tak jsem tam zašel, a zůstal, s jednou z nejlepších účastí. Mým cílem bylo zlepšit své nevalné rytmické dovednosti, držet tempo a zapojit tyto nabyté znalosti do jiných muzikálních experimentů. Škoda, že se to nedaří.
údery:
bas, slap, tom a flam
zvuk:
krása zvuku je, to co mne okouzluje a od čeho mě bolí ruce a mám modřiny na dlaních – ale stojí to za to… ale ještě víc mne baví to dotahování a vypínání bubnu za účelem dosažení správné výšky tónu – té, co se mi líbí a co mi libě zní… protahování lanka a tahle manuální činnost, to mi k tomu prostě patří…
Mé bubínky:
začínal jsem s tímto cestovním bubínkem
teď hraju na střední buben od Honzy
Nejnovější komentáře