lukostřelci

divný druh homo sapiens lukulus

Lidé ovládající ty dvě propojené věci – totiž ohnutý klacek a přiostřené opeřené dřívko.

Ale hlavně mí přátelé, se kterými se rád setkávám (zejména při závodech). Až zmizí níže uvedení kamarádi ze závodů, určitě už tam neuvidíte ani mne.

Ondra „knedlík“

Je skvělý, když někdo takhle střílí a je přitom tak v pohodě – až na ty chvíle nervozity, kdyby nebyl, nedej bože, první. A tak s ním rád povídám i mimo závody, protože jeho „ty nad tím moc přemejšlíš!“ je nade všechny rady – naprostá pravda, a já se musím usmívat nad tím, že ta moje lukostřelecká radost je právě v tom „přemejšlení“. A je také v tom, že spolu o tomhle koníčku, o tréninku a o závodech spolu často mluvíme. Jsem rád, že mu to tak střílí, prevítovi!

Pája „knedlík“

Ano, musím zmínit agilního štírka z Nové Paky, potažmo z Čelákovic. Jak jeho humor, tak obrovské zapálení pro tenhle druh zábavy; je to jeho život. A já jsem rád za ty vtípky i vášnivé technické diskuse. No a jsem rád, že mu to tak jde, prevítovi jednomu! Samozřejmě, to jeho zkoušení luků, vychytávky – to je nám společné.

Korádo „knedlík“

Zmíním tu věc, že když jsem se poprvé byl podívat na závodech, aniž bych měl kdy luk, tak mi Korádo ukázal svého fungl nového Satoriho. A co na tom, že je mezi lukotrefci za „hezouna“, když mu to tak lítá, prevítovi! Užívám si, když se tak pěkně rozčiluje, ve chvílích, kdy mu to nejde, stejně, jako vtipkování, když se to zrovna zlepšilo.

Arni

Kdybych měl říct tři věci, proč má zde tohle místo, tak mne napadají tyto: skvěle provedené mistrovské řemeslo výstřelu a zásahu – až nelidsky a prevítsky přesné; mistrovské řemeslo výrobní, protože jak vím, a fundovaně posuzuji, není lepších „longbows“; a také mistrovské řemeslo hledání cesty a „jití“ za svým cílem. Ale já bych raději řekl ty jiné věci: ohromný vliv na propagaci této sportovní záliby (i když si tím přihřejvá řemeslnickou polívčičku), preciznost – a pro mne hlavně – poznání a inspiraci. I když já mám všechno „tak trochu jinak“.

Ita

Kéž by někdo někdy dával medaile za velká vroucí srdce a přívětivost a „pohodářství“, protože kam se hrabe to, jak jí to trefuje, prevítce!, na to, jak svou milou povahou přináší a rozdává radost druhým. Je hřejícím sluncem na mém lukostřeleckém nebi. Jihočeským sluncem.

Mýša

Je ho slyšet jako údery kladiva na kovadlinu. A srdce mu zvoní pro lukostřelbu. A říkejte si co chcete, za tohohle předsedu, přes lidské chyby, jsem fakt rád – jen takovéhle lidi hnojit a množit! Navíc, je to studnice znalostí a mouder – jen je potřeba to z těch přehršlí vyrýžovat; ty ryzí nugetky za to stojí. A tedy, na takovou sílu primitivního jezdeckého luku jsou ty jeho zásahy neuvěřitelné, prevíta jednoho.

Miki

Setkal jsem se s ním na prvních závodech. Střelec výsostný slovní i jezdecky lučištníní, prevítní, ale přímost zásahu i slov je mi blízká. A neokázalé přátelství.

Bob

Jestli je někdo řízen mužským logickým mozkem, je to on, v analýze a extrakci myšlenek. Stejně tak lítají šípy do zóny, prevítovi, ale v obojím se občas najde horší zásah. Tak jako tak jeho spolehlivost a zápal pro tenhle sport se mi líbí.

Jitka

Fandím jí, protože jednak vydržet s „knedlíkem“ Pájou jeho lukostřeleckou posedlost, ale přijmout ji a překonávat ho umístěním do zón, prevítsky přesně, tak na pohodu, jak to umí, je fajn. A udělat z toho rodinnou aktivitu – a přitom držet výkonnost – to mě fakt baví, stejně jako ten úsměv.

Lucka

No to mě může skolit šlak, že někdo, kdo původně byl jen zapisující doprovod „knedlíka“ Ondřeje, bez námahy, velkého zápalu a tréninku má takovýhle prevítský výsledky za trefování! Ale rozhodně mě to nemrzí a fandím seč můžu – kdo jiný vždy a všude pomáhá organizátorům před startem? (chtěl jsem napsat nezištně, ale moc dobře si pamatuju, jak chtěla na Licoměrsku úplatek!)

Katka

Jo jo, aspoň někdo, s kým se dá občas soutěžit v počtu „outů“, ale tyhle Žleby jsou za námi a Katky šípy, prevítsky, sotva kdy minou cíl.

Martin K.

Skvělej chlap, co když mu to jde, má zásahy jako prevít prevítů. A tady ho zmiňuju hlavně kvůli té láhvi francouzského vína, co přivezl na chatu než jsme jeli do Gutau.