pátek

Páteční večer se vydařil. Nastrojili jsme loď, zafandili při hokeji a trochu i grilovali. Zazpívali jsme a proti zítřejšímu slunci provedli důkladné namazání do tří hodin ráno.

sobota

Nástup byl v deset a v jedenáct už jsme byli na vodě. Vítr foukal slušný, co se týká síly, ale skákal a měnil se a nedalo se vůbec s ničím počítat. Takže to byla loterie. První rozjížďka byla tříkolová, pak dvoukolová a myslím, že třetí a čtvrtá byly zase na tři kola. První a třetí jsme skončili čtvrtí, druhá a čtvrtá poslední z jedoucích lodí. Mohl jsem se snažit jak jsem chtěl, ale každý obrat byl do náhody, zda se vítr změní dobře nebo ne – a do toho občas ty drcy šly seshora, takže se nedalo předpokládat vůbec nic. Při poslední rozjížďce jsme při obratu ještě ke všemu nabrali téměř plnou loď vody a to byl konec. Tím pádem výsledek žádný zázrak, po prvním dnu šesté místo z deset, ale bylo to fajn, slunce svítilo a tady na Seči jsou lidi prostě pohodoví. Po sprše jsem si zdřímnul na sluníčku a kdyby mě ten zahradní architekt na sekacím traktůrku nechtěl ujet nohy, tak bych tam hnípal mnohem dýl. Takhle jsme šli grilovat a vepřové i hermelín byly vynikající. Pak zase fandění, něco jsem i popil; jako vždy.

neděle

Ráno jsme odložili start, ale kolem jedenácté zase na vodě, vítr byl mírnější, ale skákal ještě víc a nám navíc loď vůbec nestoupala. Kromě skluzů na bočák mezi rozjížďkami a závěrečného pokusu o předjetí jinou stranou to stálo poměrně za nic moc. Ale slunce svítilo a jak jsem zmínil předtím – užili jsme si to fakt hezky. Tohle místo a fajn lidi – to je skvělý začátek sezóny – až na ten výsledek. Přes špatné dojezdy v neděli jsme nakonec udrželi to šesté místo, ale že bysme z toho byli nadšení to ne. Ještě slyším ty poznámky: „Vy jste se v tom zase hrabal, pane dokotore,“ jako narážku na mé neustálé trimování. No nic, budu s tím muset něco udělat a trochu to poštelovat!